Města a obce online - Rtyně v Podkrkonoší

Obyvatelstvo obce Rtyně v Podkrkonoší

Prvé sčítání bylo roku 1921. Roku 1921 bylo zde 2655 obyvatel, kteří zůstávali ve 451 domech. Druhé sčítání po převratě bylo r. 1930. Roku 1930 bylo zde 2666 obyvatel.

Rozdělení podle národnosti: Čechů 2619, Slováků 6, Rusínů 6, Němců bylo 35.

Rozdělení podle náboženského vyznání: nejvíce bylo příslušníků náboženství československého 1193, katolíků bylo 1101, evangelíků 9, českobrat. 6, řeckokatol. 8, pravoslav. 1 a bez vyznání 348.

Zaměstnání obyvatelstva

Podle zaměstnání je v naší obci nejvíce dělníků, a to horníků a továrních dělníků. Lidu dělnického je u nás asi polovina všeho dospělého obyvatelstva. Horníci tvoří polovinu dělníků. Textilní dělníci chodí do místních továren, dále do Úpice a do Červeného Kostelce. Horníci a ostatní dělníci mají většinou vlastní chalupy a domky, často i s pozemky, proto zdejší dělnický lid je klidný, pořádku - milovný. Ostatní obyvatelstvo zaměstnává se rolnictvím , řemesly a obchodem.

Rtyňské průmyslové podniky:

Rtyňská mechanická tkalcovna Josefa Königa, Tkalcovna lněného a bavlněného zboží - Karel & Ant. Špreňar, Strojní zámečnictví Eduarda a Odona Vlčka, Strojírna a obchod hospodářskými stroji firmy Šrejber & Kulda, Strojní výroba vozíků, sáněk a lyží Karla Prokopa.

Význačné živnosti:

Růžové a ovocné školky: Josef Prokop, Výroba prádla a vyšívaného zboží : Různí, Hudební nakladatelství : Karel Koleta, Pražírna žitné kávy: Josef Hejna.

Co se od nás vyváží:

Uhlí od lanovky, textilní zboží kusové, prádlo, výšivky, vozíky, sáňky, lyže, zboží železné /kamna, drátěné pletivo a hospodářské stroje/.

Jména nejrozšířenějších rodů ve Rtyni

• Nývlt / původu německého nebo holandského; jsou zde od XVI.století - první Niewelt seděl na zdejší rychtě, ale jak se k ní dostal, není známo/.
• Mach /českého původu od jména Matěj /.
• Matyska /téhož původu/.
• Kulda /asi původu německého ze jména Gold, z něhož jsou u nás i jiné zkomoleniny, a to příjmení Gult a Kult/.

Po 30 leté vojně, když mnohé zdejší statky byly vypáleny a opuštěny, přistěhovalo se sem mnoho Němců, kteří se však počeštili a jsou dnes dobrými Čechy. Na jejich německý původ poukazuje jen německé, někde již zkomolené a českému pravopisu přizpůsobené jméno.

Jsou to: Baudyš /z něm. Baudisch/. Bernard. Brát / z něm. Brath/. Friede / ten přišel teprve ve II.pol. 19.st./. Frýba / z něm. Friebel/. Hanuš /z něm. Hans/. Hejna / z něm. Hein/. Kábrt /z něm. Kabert/. Koleta / z něm. Kolert/. Kyncl / z něm. Kinzel/. Fajfr / z něm. Pfiefer/. Peisker. Prouza / z něm. Praus/. Schreiber. Šolc / z něm. Scholtz/. Špreňar / z něm. Springer/.

Vojtěch Svatoň: Obyvatelstvo a jeho " dialekt".

Ve Rtyni v P. a v okolí zachovalo se dosti lidových výrazů, které možno považovati za dialekt. Nejčastější dialektické úchylky od spisovné češtiny jsou:

a) Záměna koncovky - i, -y, - mi s koncovkou -ima. Lidově se říká "chodí polima, lesima, jdu s lidima, hošima, klucima, hráčima, hasičima atd., jedu se psima, volima, konima atd." místo spisovných tvarů " lidmi, lesy, s lidmi, hochy, kluky" atd. Tyto tvary jsou velmi časté a užívá jich každý Rtyňák.

b) Odsouvání "e" u podstatných jmen r. ž. : Lidově se říká silnic místo silnice, polic místo police, sklenic - sklenice, ulic - ulice, sednic - sednice, do Úpic - Úpice. I tyto tvary jsou časté. Staří lidé říkají místo nádraží - nádraž- odsouvají "i". Hojně je rozšířený tvar "chalpa" místo chalupa - odsunuto "u". U starých lidí je vžitý výraz "čely" místo včely a "vězdy" místo hvězdy. Místo lavice se hojně říká "lajce" nebo " lajc", místo zajíc " zajc", místo krajíc "krajc".

c) Přisouvání hlásek: místo do Úpice a úterý říká se "do Oupice" a do "outerý" / ú se rozšiřuje v "ou"/, někdy též "do Voupice" a "vouterý" / přisouvá se "V" a "v". Staří lidé říkají "terprůva" místo teprve / přisuté "ů"/. Ve tvaru "bokslovati" je přisuto "l". Sloveso čísti se časuje " četu, četeš, čete, četeme, četete, četou" místo čtu, čteš atd., přisouvá se "e". Místo zvykat se říká "zvykovat" / přisouvá se hlásková skupina "ov".

d) Úžení : uží se "e", "é", v "i": osmého - osmího, šestého - šistýho, sedmého - sidmího, pětka - pitka / znamená též " pětikoruna"/, šestka - šistka, léto - líto, dešť - dýšt, včera - včira, dveře - dvíře.

e) Záměna koncového - ev za - eu: konev - koneu, krev - kreu, mrkev - mrkeu, lev - leu. Uprostřed slova: povídal - poudal, děvče - dˇouče.

f) Záměna hlásek: povidla - povidli /a- i/, dole - důle /o - ů/, rybník - rymník /b - n/, akorát - akurát /o - u/, sněm - sjem /říká na Zadech pí Maršíková /, pojď sem! - poď cem! /odsuté "j", záměna "s" v "c" /. Medajlonek- matajlonek, do stodoly- do stůdoly / v Havlovicích /, do studně - do stoudně, lžice - žlice / přesmyknutí hlásek/. Sloveso "lézti" se časuje " lozím, lozíš, lozí, lozíme, lozíte, lozí" místo lezu, lezeš atd.".

g) Dloužení vyskytuje se ve tvaru " pláší se" místo "plaší se".

h) Záměna celých slov: " zářeu" místo "záplava" /říká pí Maršíková na Zadech/, chlemstat - tolik co rychle pojídat, mračí se- pláče, tralda - veliký, silný člověk, trinda - vysoké děvče.

Jan Koblása: Zdravotní stav

V statistice rtyňské o příčinách úmrtí za poslední desítiletí se ukazuje, že počet osob, umírajících na tak zvané choroby sociální, tuberkulosu, rakovinu a zhoubné nádory atd.se zmenšil jen nepatrně. Proti počtu osob, zemřelých na různé choroby, je množství lidí, zemřelých sešlostí věkem, poměrně velmi malý.

Průměrně umírá ročně v obci asi 50 lidí. Mnoho jich umírá na zánět plic, velký je počet obětí tuberkulosy a zhoubných nádorů, rakoviny, rozedmu plic aj. Malé dítky stávají se obětí záškrtu a spály.

Hornické zaměstnání připravuje mnoho občanů o zdraví, úrazy v jámě končívají při těžších případech obyčejně smrtí.

Nemocné ošetřuje státní obvodní lékař, jenž jest ubytován ve Rtyni a poslouží nemocným drobnými léky ze své lékárny.

V obci zřízen byl před nedávnými časy "Samaritský spolek" a ve škole jsou dítky vyšších tříd členy " Čsl. Červeného kříže".

Obec vystavěla pro chudinu " Obecní chudobinec", kde nalézají starci a stařeny zdejší příslušnosti přístřeší a ošetření v stáří.

I o koupaliště bylo u nás postaráno. Místní spolek tělocvičný "Bratrská jednota Sokol" upravil svým nákladem meliorační rybníček. Děti i dospělí mohou si v stříbropěnných vlnách za parných dnů ochladiti záda.