Města a obce online - Rokycany

datum

Popis či událost

středověk

Stráň byla nevábnou částí města, na temeni kopce totiž stálo rokycanské popraviště. Odtud místní jména „Na Spravedlnosti“ (též „Na Popravišti“, „Na Popravě“, „Na Šibenici“ 3/. Popraviště zde bylo až do r. 1765. 2/ 

počátek 19. stol.

Podle odhadů profesora Karla Cejpa mohly být některé duby na Stráni vysazeny na počátku 19. století za purkmistra Ferdinanda Šimona Heyrovského. Tento moderně uvažující představitel města nechtěl zůstat pozadu za tehdejším trendem vysazování parků – sadů. Skladba stromů byla velmi pestrá, v jedné části Stráně byla třešňovka, dále tu byly akáty, smrky, v dolní části u bývalého Prácheňského rybníka (dnes koupaliště) olše a vrby. 2/ 

1830

Anton Schönberger pořídil ze Stráně vedutu Rokycan 3/:

http://encyklopedierokycan.sweb.cz/podlaha-129-pohlednamesto1830-80procent.jpg.

před r. 1838

Náročné a kvalitně založené parkové a krajinářské úpravy v okolí  Rokycan vznikaly již před rokem 1838 - viz mapování stabilního katastru. 4/ 

polovina 19. století

V polovině 19. století byla ještě Stráň pokryta křovinami a rozkládaly se tu nepříliš využívané soukromé pozemky 3/

1854

Podle rokycanské kroniky začal budovat Stráň zřejmě od r. 1854 penzionovaný důstojník Jan Šperling, jemuž se dosud divoká Stráň tak zalíbila, že začal zřizovat cestičky a potají vysazovat stromky. 2/ 

Jan Šperling, revolucionář z roku 1848, který se právě vrátil do Rokycan z exilu, sem prý v noci tajně přenášel z okolních lesů sazenice a sázel je tu. Jan Šperling zemřel roku 1905 v obecním chudobinci ve věku 87 let. 3/

1859

Vystavěna neorománská kaplička Panny Marie ve tvaru jednoduché rotundy na Kalvárii, ve které byl pouze křís s trnovou korunou. K rotundě vede 13 kamenných sloupů s obrazy představující 13 zastavení Ježíše Krista při jeho cestě za ukřižováním. Kopec byl od té doby nazýván Kalvárie. Nedaleko od kapličky byl sakrální areál ještě obohacen o umělou jeskyni, tzv. boží hrob. 3/

1858

„Organizovaně začal Stráň přetvářet roku 1858 purkmistr František Mudra. Stejně jako na Kalvárii i zde zahájil parkové úpravy. Během následujících desítek let zeleň pokryla celý svah a nad městem se tak vztyčil jakýsi zelený ostrov“.  3/

1872

Městská rada zakoupila pozemky tvořící plošinu nad Strání (tzv. Hlinky) a dala je osázet stromy. Tím byla zahájena parková úprava „Stráně“. 1/ 

V další fázi začalo roku 1872 v západní části dnešní Stráně, na místě bývalých polí a hlinišť (lokalita „Na Hlinkách“) vysazování stromů. „V rokli, která tu vede od mostu přes Klabavku v Litohlavské ulici směrem na vrchol svahu do prostoru dnešního letiště sázeny akáty, později i smrky“. 3/   

1875

Roku 1875 proměněna plošina na vrcholu Stráně na veřejný park. 3/   

do r. 1877

Do r. 1877 byla vytvořena základní parková úprava svahů pod Spravedlností. 4/ 

1878

Roku 1878 osázeno temeno Stráně (parcela č. kat. 1615) třešňovým sadem. 3/ 

konec 19. století

Od konce 19. století také zaplnila Stráň drobná rekreační architektura, která sem měla přilákat korzující měšťany.

1889

Ustavení Okrašlovacího spolku. Jeho členové se zasloužili o to, aby po výsadbě a vytvoření sítě cest a pěšinek byl celý prostor doplněn romantickými stavbami v duchu tehdejší doby. To oni vybudovali altány a besídky, mostky, zábradlí i lavičky – viz dále. 2/  

15. 6. 1895

Oficiální otevření „Stráně“ (dle pozvánky vydané Okrašlovacím odborem Královského města Rokycany). 1/ 

15. 6. 1895

Současně byl slavnostně otevřen tzv. velký altán či veranda, postavený firmou B. Ryšavého z Rokycan. 1/ Tento altán původně sloužil jako hlavní pavilon na Krajinské výstavě v Rokycanech v srpnu 1888 a po ní byl znovu postaven právě na Stráni. V sezóně se tu prodávalo občerstvení. Až do hospodářské krize se u něj konaly koncerty a taneční zábavy s posezením pod širým nebem. Po vybudování koupaliště se tyto podniky natrvalo přenesly do Librovy restaurace na něm. 2/ 

Další altán, v podobě kruhové vížky, vyrostl nedaleko odtud, na samotné hraně svahu. Kromě toho zde byly ještě další dva altány dřevěné, jeden dole u paty kopce, u dnešního areálu koupaliště, druhý v západní části Stráně.“ 3/ 

konec

19. století

Od konce 19. století bylo ze Stráně pořizováno mnoho snímků, které se objevují na dobových pohlednicích např. pohled cca z r. 1911, pohled z r. 1935, pohled cca před r. 1941. 3/ 

1894-1904

V těchto letech zde stávala dřevěná rozhledna, a to na vyvýšenině po bývalém popravišti. Bohužel ji někdo podřezal a následně byla stržena. 2/  

Na nejvyšším bodu Stráně vztyčena roku 1894 rozhledna, a to v místech, kde dříve stávala šibenice. Šibenice byla prý dříve ohraničena 3 jasany. Rozhledna byla dřevěná, čtvercová stavba s ochozem, krytá jehlancovou šindelovou střechou. Ani ne po deseti letech ovšem zanikla, kdosi ji totiž podřezal hlavní sloupy. Na opravu asi nebyly peníze, a tak byla rozhledna stržena. 3/ 

1901

a

následující

roky

Rozšiřování Stráně

„Roku 1901 byla Stráň zpřístupněna z města pomocí nové cesty, která vybíhala z dnešní ulice Ke Koupališti kolem boční strany Hůlkojc mlýna čp.14/III a pak po dřevěné lávce přes Klabavku (na rozdíl od současné lávky v ulici Ke Koupališti stála tato konstrukce o několik desítek metrů níže po proudu a vyúsťovala přímo proti hlavnímu masivu Stráně). Návrh prosadil obecní starší K. Krčmář.“ 3/

„Na počátku 20. století byl park na Stráni rozšířen systematickým výkupem tamních soukromých pozemků. Tuto akci inicioval Josef Hněvkovský, jednatel okrašlovacího odboru. 13. března 1904 podepsána smlouva mezi Františkem Waldsteinem a obcí o prodeji pozemku č. kat. 1627 obci za 251 K 25 hal (leží na úpatí Stráně západně od dnešního fotbalového stadionu).“ 3/

 Následovaly podpisy dalších kupních smluv.

1901

„Na Stráni byla vybudována cesta od Litohlavského mostu podél louky za Hirschovu továrnou, kolem pozemku, kde bylo později vybudováno fotbalové hřiště a dále kolem Práchenského rybníka (dnes koupaliště).“

„Zároveň nově upravena cesta podél Klabavky tak, že bylo propojeno severní předpolí Litohlavského mostu s prostorem pod Kalvárií. Výstavba spojovací cesty začala 30. července 1903.“ 3/

1902

3. února 1902 se dohodla obec s hostinským Hořicem, že ve velkém altánu se bude o víkendech a při hezkém počasí čepovat pivo a nealkoholické nápoje a podávat studená kuchyně. 3/ 

1906

Byla upravena nová cesta na (navazující) Klabavské stráni a při ní vysázeno 180 dubů.

1908

Až po r. 1908 došlo k zalesnění prostoru kolem dnešní vyhlídky.  2/  

1910

6. dubna 1910 nabídl František Koldinský městu, že u altánu zřídí verandu pro letní restauraci. Do Stráně pak byly proraženy pokácením stromů dva výhledy, 10-15 metrů široké, nasměrované na vrch Kotel a Čilina. 3/ 

před

první

světovou

válkou

„Tehdy, před 1. světovou válkou, vyvrcholila zlatá éra Stráně. Ta se stala součástí měšťanských rekreačních rituálů. O nedělích se sem chodilo na korzo. Měšťané se procházeli lesoparkem a těšili z romantických výhledů do krajiny. Byla to doba, kdy pro naprostou většinu Rokycanských nebyla dostupná jiná forma rekreace. Letní byt využívalo jen několik nejbohatších rodin, a to jen několik týdnů do roka. Po zbytek roku a pro zbytek populace byla Stráň nejdostupnější formou jednodenní rekreace.“ 3/ 

12. 7. 1915

Zastupitelstvo se usneslo přejmenovat „Stráň“ na „HUSOVY SADY“ -   500. výročí upálení mistra Jana Husa. 1/ 

I. světová válka až do poč. 20. let

Během první světové války až do počátku 20. let zde vysazovali stromy žáci pod dohledem městského zahradníka. Např. při stromkové slavnosti v květnu 1917 vysadili 26 krvavých dubů v půdorysu tvaru kalicha, o dva roky později pak 20 lip. 2/

6. 7. 1919

V Husových sadech byl slavnostně položen základní kámen k Husovo pomníku, za tímto účelem sem byly svezeny kameny ze všech větších okolních kopců (např. Žďáru, Čiliny, Kotle, Vydřiduchu). Pomník však nebyl dodnes postaven. 1/  

1920

Město zakoupilo další pozemky od Aloise Liewalda, který měl na ploše nad Strání pískoviště. 1/

1920

Na Kalvárii byly umístěny nové obrazy křížové cesty zhotovené Olgou Runtovou.

1933-1934

„Mimořádným dílem 30. let v Rokycanech se stal areál městského koupaliště, zbudovaný v letech 1933-34 na volné ploše pod Husovými sady. Projekt nového areálu vypracoval F. A. Libra, známý architekt, který v Rokycanech v téže době postavil funkcionalistickou budovu městské spořitelny na Náměstí 5. května. Ideální lokalita v kombinaci s čistou a půvabnou funkcionalistickou architekturou vytvořily jeden z nejkvalitnějších areálů vodní rekreace v tehdejším Československu. Rozloha celého areálu činila 44 080 čtverečních metrů.  Hlavní vodní nádrž má podobu umělého jezera s písčitými a travnatými břeny, uprostřed byl navršen umělý ostrůvek. Vedle pláže stála funkcionalistická budova restaurace, kterou Libra v souladu s dobovými trendy, navrhl jako variaci na architekturu zaoceánských lodí. Kromě restaurace dotvářely stavební charakter koupaliště i půlkruhový objekt šaten, dřevěné kabinky a vstupní brána. Elegance koupaliště vedla k dobovému označení „Rokycanská Itálie“. 3/   

1949

Dochází k zásadní změně v péči o Husovy sady. Tento rok zde následkem dlouhotrvajícího sucha uschlo velké množství jehličnatých stromů. S ohledem na možný výskyt kůrovce se tyto stromy začaly kácet. Dále se pokračovalo s kácením zacházejících stromů. Včelařský spolek zřejmě v dobrém úmyslu zde vysadil velké množství akátu i přes protest Muzejní společnosti a posudku prof. Karlovy university Dr. Karla Cejpa o nevhodnosti této dřeviny. K tomuto posudku byl připojen i návrh na osazení vhodnějšími medonosnými stromy. 1/

1950

Správce parku Komunální zahradnictví a pohřební podnik propustil oba hlídače s odůvodněním, že „O Husovy sady se nemíní starat, jelikož nic nenesou a starost o ně má připadnout městskému lesnímu úřadu“. Lesní úřad podle svého hospodářského plánu začal park zalesňovat smrkem a Myslivecké sdružení zde vysazovalo kryt pro bažanty. 1/ 

1966

Od tohoto roku Husovy sady a ostatní veřejnou zeleň spravovaly Technické služby města Rokycan. Pro nedostatek financí se zde jen odklízelo listí a likvidovaly se vývraty a polomy.  1/

1981

Byl vyhlášen chráněný přírodní výtvor (CHPV) „Rokycanská stráň“, skládající se ze 4 navzájem oddělených částí: Husových sadů, Kalvárie, Valchy a Drahouše).  1/

80. léta 20. století

Zboření funkcionalistické budovy restaurace na koupališti od architekta F. A.  Libry („parníku“). 3/

1992

Město zřídilo pro správu svých navrácených lesů Lesní úřad. Ten převzal od Technických služeb i péči o zájmové území. 1/ Poznámka: přestože Husovy sady (Stráň) ani Kalvárie nikdy nebyly lesem.

cca 1996

Péči o nelesní zeleň včetně Husových sadů a Kalvárie převzal Městský úřad Rokycany, který zřídil pracovní místo správy a údržby městské zeleně, na které nastoupil zahradní architekt. Započala postupná obnova porostů v Husových sadech a na Kalvárii.

1997

Vichřice poškodila část porostů, zejména na svazích Husových sadů. 2/ 

90. léta

20. století

Byly odstraněny i poslední dva zbývající altány (velký a malá altán) v Husových sadech, a to z bezpečnostních důvodů – v té době byly již velmi zchátralé.

15. 6. 2001

CHPV byl „přehlášen“ na přírodní památku „Rokycanská stráň“, tj. zvláště chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 1/  

„15. června 2001 referát životního prostředí Okresního úřadu Rokycany vyhlásil chráněné území „Rokycanská stráň“, přičemž vytýčil přesně její územní rozsah a ochranné pásmo. Nový statut této lokality měl za cíl „zabezpečit naleziště zkamenělin klabavského a šáreckého souvrství českého ordoviku a jejich ochranu před neodborně prováděným sběrem. Mimo naleziště zkamenělin je území zároveň významnou plochou příměstské veřejné zeleně“. 3/

18. 10. 2008

Odhalení památníku doc. Jaroslavu Kraftovi, který se zasloužil o zpracování a zpřístupnění světoznámých rokycanských sbírek zkamenělin. 2/ 

2015

Kalvárie: obnova zastavení křížové cesty (byly osazeny kopie obrazů znázorňující Kristovu pouť na jednotlivých 13 zastavení křížové cesty).

2017

Kalvárie: Obnova kaple Panny Marie, včetně jejího nasvícení (probíhá).