Turistika > Výlety do okolních měst > Roudnice nad Labem
Současnost
Na počátku 21. století je Roudnice nad Labem moderním městem a rozvíjející se metropolí Podřipska. Tradice průmyslové výroby a výhodná dopravní poloha stimulují její ekonomický rozvoj. Bohatá historie je zárukou, že i svým návštěvníkům má Roudnice nad Labem co nabídnout.
Zajímavosti
Muzeum se nachází na adrese náměstí Jana z Dražic 101, 413 01 Roudnice nad Labem. Muzejní sbírky jsou zpřístupněny. Jako své oddělené expoziční centrum provozuje Podřipské muzeum městskou Hlásku, která je pro veřejnost otevřena od dubna do konce září, v sobotu a neděli, vždy od 10:00 do 17:00 hodin. Návštěvy mimo tyto dny je nutno předem konzultovat na výše uvedeném telefonním čísle.
Rozhledna "Hláska" -je pozůstatkem středověkého opevnění mezi Starým a Novým městem z 15. století. Sloužila k obraně města, hlášení ponocného a ohlašování požárů. V průběhu staletí byla mnohokrát přestavována. Můžeme z ní zhlédnout celý střed města s mnohými barokními, empírovými, klacistními či novodobými objekty.
Kratochvílova rozhledna - nachází se rovněž v Roudnici nad Labem na návrší v parku poblíž městského centra. Slavnostně byla otevřena 11. října 1935. Je vysoká 13 m a patří k nejhezčím prvorepublikovým vyhlídkovým věžím.
Památná hora Říp - mýtická hora České země, jejíž vrchol byl podle nálezů pravěké a středověké keramiky patrně kultovním místem.
Románská rotunda sv. Jiří a Vojtěcha zde stála již před rokem 1126, v témže roce, na počest vítězství knížete Soběslava I. v bitvě u Chlumce nad německým králem Lotharem, byla přestavěna.
Hora Říp je místem konání mnoha národních poutí a táborů lidu. V roce 1948 byl odtud slavnostně odvezen kámen do základů Národního divadla v Praze.
Z Řípu se naskýtá jeden z nejkrásnějších pohledů na Českou tabuli, České středohoří, Krušné hory a za příznivého počasí je možné vidět i Prahu. Otevírací doba rotundy:
duben a říjen / středa - neděle / 9 - 16 hod.
květen - září / úterý - neděle / 9 - 18 hod.
- v ostatních měsících je objekt přístupný pro předem ohlášené výpravy.
Historie
Počátky Roudnice nad Labem jsou spojeny s existencí brodu přes Labe. V místech, kde se mohutný meandr řeky nejvíce přibližuje Řípu, překonávala vodní tok obchodní cesta do Lužice, nejdůležitější komunikace protínající ve starých dobách Podřipsko. U brodu vznikla na levém břehu Labe nejprve osada, z níž postupně vyrostlo město. Své jméno dostala podle pramene rudě zbarvené vody, který zde dodnes vyvěrá. Nejstarší písemné zmínky z druhé poloviny 12. století dokládají vlastnictví Roudnice pražskými biskupy. Biskupové a později arcibiskupové se také zasloužili o středověký rozkvět města. Jako sídlo a zároveň vojenskou pevnost nechali nad řekou vystavět mohutný románský hrad. Do historie města se nejvíce zapsal biskup Jan IV. z Dražic, který inicioval vznik dvou nejvýznamnějších roudnických staveb vrcholného středověku, kamenného mostu a kláštera augustiniánů kanovníků. Husitské války se dotkly i Roudnice nad Labem a způsobily zánik augustiniánského kláštera. Ve svém důsledku pak přivodily změnu majitelů města, které přešlo do rukou světských pánů. Ti se zde střídali a teprve na sklonku 16. století Roudnici delší čas držel Vilém z Rožmberka a po jeho smrti Rožmberkova poslední žena Polyxena rozená z Pernštejna. Polyxena se v roce 1603 provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz a Roudnice pak připadla na více než 300 let do majetku tohoto předního českého rodu.
Dokladem prosperity nových majitelů zůstává do dnešních dnů především impozantní budova roudnického barokního zámku. Na místě původního hradu jej nechal postavit významný český politik 17. století Václav Eusebius z Lobkowicz. Stavbu v letech 1652-1684 prováděli italští architekti, především Antonio Porta. Zámek se stal významným kulturním centrem, známý byl bohatý archiv, zámecká knihovna či obrazárna s četnými díly předních světových tvůrců.
Přelom 18. a 19. století přinesl počátek novodobé emancipace českého národa, také Roudnice se stala jedním z center vlastenecké obrody. Ekonomické a politické změny pak způsobily zánik staré společnosti a přechod ke společnosti nové, průmyslové. Ani město pod Řípem v tomto vývoji nestálo stranou a postupně se stalo významným průmyslovým, dopravním a správním střediskem. Tento vývoj pak vlastně pokračuje s většími či menšími úspěchy až do dnešních dnů.
Všechna práva vyhrazena pro Obecní úřad Velké Žernoseky, webmaster: Creative DESIGN společnosti PCPOS s.r.o.,
pcpos.cz
Na počátku 21. století je Roudnice nad Labem moderním městem a rozvíjející se metropolí Podřipska. Tradice průmyslové výroby a výhodná dopravní poloha stimulují její ekonomický rozvoj. Bohatá historie je zárukou, že i svým návštěvníkům má Roudnice nad Labem co nabídnout.
Památná hora Říp - mýtická hora České země, jejíž vrchol byl podle nálezů pravěké a středověké keramiky patrně kultovním místem.
Počátky Roudnice nad Labem jsou spojeny s existencí brodu přes Labe. V místech, kde se mohutný meandr řeky nejvíce přibližuje Řípu, překonávala vodní tok obchodní cesta do Lužice, nejdůležitější komunikace protínající ve starých dobách Podřipsko. U brodu vznikla na levém břehu Labe nejprve osada, z níž postupně vyrostlo město. Své jméno dostala podle pramene rudě zbarvené vody, který zde dodnes vyvěrá. Nejstarší písemné zmínky z druhé poloviny 12. století dokládají vlastnictví Roudnice pražskými biskupy. Biskupové a později arcibiskupové se také zasloužili o středověký rozkvět města. Jako sídlo a zároveň vojenskou pevnost nechali nad řekou vystavět mohutný románský hrad. Do historie města se nejvíce zapsal biskup Jan IV. z Dražic, který inicioval vznik dvou nejvýznamnějších roudnických staveb vrcholného středověku, kamenného mostu a kláštera augustiniánů kanovníků. Husitské války se dotkly i Roudnice nad Labem a způsobily zánik augustiniánského kláštera. Ve svém důsledku pak přivodily změnu majitelů města, které přešlo do rukou světských pánů. Ti se zde střídali a teprve na sklonku 16. století Roudnici delší čas držel Vilém z Rožmberka a po jeho smrti Rožmberkova poslední žena Polyxena rozená z Pernštejna. Polyxena se v roce 1603 provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz a Roudnice pak připadla na více než 300 let do majetku tohoto předního českého rodu.