Založení dětského hasičského sboru

Dne 26.10.2008 bylo založeno dětské hasičské družstvo.
Vedením pověřen pan Petr Frída a asistent David Takacs.
Na stránkách budeme pravidelně doplňovat akce, které se společně s dětmi připravují.

V červnu 2008 proběhly oslavy 125 let založení Hasičů v obci Velké Žernoseky

115. výročí PS Velké Žernoseky - Historie hasičů od roku 1888

    115 let v historii lidstva je jako kapka v moři, ale v životě dobrovolné organizace je to období provázané mnohými úspěchy i nezdary, jak již to v životě bývá. Byl to neustálý boj se živlem o lepší zítřek.
     Hasičský sbor měl. Má a bude mít ve společnosti nezastupitelné místo, neboť jeho posláním a cílem je boj s požárem a živelní pohromou, pomoc bližnímu, pomoc při záchraně hodnot před požáry, pomoc při zvelebování obce.
     Nezištná a dobrovolná pomoc požárníků si vyžádala vážnost ve společnosti, neboť hasiči pomáhali vždy tam, kde jejich pomoci bylo nejvíce zapotřebí.
     Za těchto sto let zlikvidovali mnoho požárů, uchránili milionové hodnoty, zachránili mnoho lidských životů s nasazením života. Celou řadu let je provázelo vědomí z dobře vykonané práce, což bylo jejich jedinou odměnou.
     Již při zrodu hasičského sboru bylo přijato heslo, kterým se trvale řídili a to " Jeden za všechny a všichni za jednoho". V hasičském sboru nekyne nikomu ani pohoda, ani sláva. Zato jej očekává opravdová namáhavá práce, plná nebezpečí a překonávání nejrůznějších překážek. Svojí vytrvalou prací musíme dokázat, že jsou živým příkladem obětavosti.
     Bylo vždy snahou lidstva bránit se proti působení zhoubného požáru. Oheň již od svého poznání byl dobrý sluha, pokud se udržoval v určitých mezích, ale zlý pán, pokud se lidem vymknul z ruky. To přimělo člověka k tomu,aby se bránil proti živlu, který mu ničil střech u nad hlavou, úrodu a lesy. Často hořely celé vesnice nebo části měst. Lidé zůstali baz přístřešku a při požáru přišlo mnoho lidí o život. Mnozí majitelé panství vydali určité příkazy a požární řády, které měly zamezit vzniku požáru. Tak např. v jednom požárním řádu z dávných dob bylo stanoveno : "Kdo byl usvědčen a požár dělal v lese tak, aby od něho škoda se stala, ten má být trestán na hrdle i statku". Již tehdejší společnosti se určitým způsobem bránila působení požáru a proto vrchnost ukládala cechům povinnost provádět likvidaci požáru dostupnými prostředky, které byly pro tento účel vyhrazeny, jako vědra na vodu, žebříky, trhací háky, apod. Neorganizovaný způsob likvidace požárů trval po staletí až se v roce 1864 zrodila ve Velvarech, městečku nedaleko Slaného, myšlenka provádět boj s požárem organizovaně a založit tak dobrovolný hasičský sbor. Na celém území Čech a Moravy po vzoru velvarských se začaly zakládat další hasičské sbory, mezi nimiž byl i "Dobrovolný hasičský sbor Velké Žernoseky", založen o 24 let později, tedy 13. května.
     Dnešní oslava 115. výročí se mohla uspořádat s pomocí sponzorů. Bylo jich osloveno mnoho ale jen několik uznali práci dobrovolných hasičů a věnovali sponzorský dar. Chtěl bych jim tímto poděkovat. Jsou to: Obecní úřad Velké Žernoseky, CS -Beton ing. Matějka, ing. Klofáč Sasko- Čechy, Lana Litoměřice, Žernosecké vinařství, Pekárna Peki Trnovany, senátor Bárta, pan Charvát, pan Pule, pan Tůma, pan Lodňák, paní Hedvábná, Agrofrukt Kamýk pan Pošík, BS- projekt Ing. Brož, Cyklo- Hobby Litoměřice, Obecní úřad Michalovice, Prodejna potravin paní Pečínková, paní Ježdíková , Hrachovský Ant. Starší.Restaurace Lucie- pan Valošek, AG-Servis p. Hojda, Moterest Nučnice, p. poslanec Josef Bříza, Pneuservis Lipš.Autolana Litoměřice, Drogerie pan Málek, GEVO Litoměřice, pojišťovna KOOPERATIVA, Česká pojišťovna, Spořitelna Litoměřice, Marlen- manž. Pisúrovi, Autodílna p. Hejzlar, paní Fenyostrá, paní Želichová.

Dobrovolný hasičský sbor Velké Žernoseky

    Dříve než byl založen dobrovolný hasičský sbor, byla pro hašení ohňů k dispozici malá ruční přenosná stříkačka, která byla umístěna v místním velkostatku. Mimo toho viseky na venkovní zdi obecního domu kbelíky upletené ze slámy uvnitř vymazané. Tyto se užívaly k hašení ohňů. Obdobné dřevěné kbelíky byly rovněž umístěny v některých domech po obci. Do roku 1845 byla většina domů v obci pokryta slámou z větší části přízemích ze dřeva a nepálených cihel. Stály na sklepech a klenutích z opukových kmenů a byly opatřeny na venkovní straně pavlačemi, které jsou ještě v dnešní době někde zachované. Také škola byla přízemni budovou. Po ostavení železniční tratě se dostala většina těchto domů do požárního rajonu dráhy. Jelikož ruční stříkačka ve velkostatku dosloužila, usnesla se obecní rada dne 25.2.1887 zakoupit od pražské firmy Šmejkal novou ruční stříkačku za částku 1000 zlatých. Dříve než byla tato nová stříkačka dodána, byl podán návrh členem obecní rady Josefem Müllerem a starostou obce Václavem Koželuhem, aby byla na obecní tabuly, která byla umístěna na domě č.55 vyvěšena vyhláška č. 249 s následujícim zněním :

Oznámení (Z kroniky hasičského sboru Velké Žernoseky)

     Vyzývá se tímto veškeré mužské obyvatelstvo obce Velké Žernoseky, že po zakoupení hasičské stříkačky by bylo zapotřebí, by bylo zapotřebí, aby se přihlásilo více odborníků k zácviku a obsluze této stříkačky. Tito dobrovolníci mohou býti ustaveni třemi způsoby :
1. Ustavení dobrovolných hasičů.
2. Ustavení dobrovolného hasičského pořádku.
3. Ustavení přikázaného hasičského pořádku.
    Proto vyzýváme všechny, kteří humální věc si pod prvním nebo druhým bodem přejí, aby se nejpozději do konce srpna 1887 přihlásili u starosty obce.

    Jelikož se přihlásilo málo lidí, byl nucen starosta obce vydat druhou výzvu k založení hasičského sboru, která zněla :
    Zítra v neděli 4. Září 1887 odpoledne bude v hostinci pana Františka Hocheho schůze, za účelem založení dobrovolného hasičského sboru, kam všichni, kteří o tuto věc zájem mají, srdečně zváni.

     Na této schůzi se přihlásilo 14 zakládajících členů. Na první generální schůzi tohoto nového spolku, která se konala 13.5. 1888 byli zvoleni jednotliví funkcionáři. Velitel vykonal přísahu do rukou starosti obce za přítomnosti členů obecní rady. Členové výboru a ostatní členové vykonali přísahu podáním ruky veliteli. Způsob vykonání přísahy podáním ruky zůstal po dlouhá léta zachován při volbě nového velitele, členů výboru a přijímání nových členů. Každý nově přijatý člen musel toto povinně vykonati podle pravidel po vykonání bohoslužby, která se každoročně konala při slavnosti založení sboru. Dne 29.5. 1888 předala obecní rada spolku podle seznamu hasičskou stříkačku a další zakoupené předměty k používání. Spolek si vytvořil předpisy které byly úřady potvrzeny a v roce 1889 vytištěny a předány členům. V roce 1893 bylo nutno předpisy přepracovat. Uniforma se skládala ze lněné blůzy, bílomodře pruhované s plameny na límci a byla majetkem sboru. Ten je obstaral z peněz t. zv. Blůzového fondu. Tento sbor byl založen při ustavení sboru. Každý člen zaplatil ročně 5 Kč. Každý člen mimo to vyfasoval koženou helmu.. Na přední straně helmy byla ozdoba z mosazných písmen V Ž a byla opatřena mosazným hřebenem. Helmy funkcionářů byly odlišně ozdobeny od helem mužstva. I ostatní vybavení členů bylo majetkem sboru. Mužstvo bylo organizováno do dvou družstev a každé mělo svého trubače. Ke každému služebnímu jednání nebo shromáždění musel být trouben určitý signál. Od 1895 se museli členové dostaviti v plné výstroji. Pruhované byly v roce 1895 vyměněny za lněné tmavomodré, které byly současně i jako parádní. Teprve v roce 1902 musel každý člen týdně platit 20 haléřů. Z těchto peněz bylo zakoupeno černé sukno, ze kterého nechal sbor zhotovit parádní blůzy. Kulatá talířové čepice v ceně 3,50 Kč dodala firma Karel Prokop z České Lípy.
     Při vstupu do sboru v roce 1888 zaplatil každý člen zápisný poplatek 50 krejcarů, který byl v roce 1896 zrušen. Příspěvky od členů byly zvláště zaknihovány a byly použity k zábavám. V následujícím roce došel sbor k tomu, aby příspěvky byly opětovně zavedeny. Od roku 1905 bylo usneseno na generální schůzi sboru zvýšit příspěvek na 25 Krejcarů, za člena. Od roku 1902 žádal sbor roční příspěvek 1,20 Kč a v roce 1921 byl zvýšen na 5 Kč. Od 1.4. 1898 zavedl sbor pohřební pokladnu, ke které se ve stejném roce přihlásilo 35 členů. V následujícím roce i v dalších letech byl skoro každý hasič členem této instituce. Pokladna se skládala ze třech pokladních knih- hlavní pokladna, zábavní pokladna, pohřební pokladna.
     Jako hasičská zbrojnice sloužila od založení stodola vedle dřívějšího obecního domu čp. 60, která byla dána k dispozici obcí. Nad vchodem visela cedule "Hasičská zbrojnice". Po prodeji obecního domu umístnil sbor svoje rekvizity a stříkačku do stodoly domu pozemku dráhy mezi domy čp. 38. V roce 1926 nechala obec postavit na pozemku mezi domy čp. 37 a 40 novou hasičskou zbrojnici firmou Rudolf Berger a spol., která byla slavnostně vysvěcena v květnu téhož roku. Tato zbrojnice sloužila až do šedesátých let, kdy se zřítila. Za údržbu věcí uložených v hasičské zbrojnici zodpovídal zvolený skladník- dozorce, který obdržel malou finanční odměnu od sboru obce.
     Sbor od svého založení uspořádal ročně 1-2 generální roční schůze, kam se všichni členové dostavili v parádních uniformách a kde byly schvalovány různá usnesení. Výborových schůzí bývalo ročně několik. Sbor prováděl ročně jedno hlavní cvičení a více cvičení se stříkačkou, s žebříky a pořadových. Vyjížděli k požárům a stavěli požární hlídky. Roku 1890 a při povodni roku 1904 sbor provedl vyklizovací práce z ohrožených objektů. Když se v obci konaly slavnostní obřady vzkříšení a Božího těla, zaplatil sbor 1/3 vydání. Sbor vyrukoval též při oslavách narozenin císaře a při smutečních obřadech císařského domu. Zúčastňoval se i dalších světských a církevních slavností. Každoročně se konala slavnost založení sboru, kde po slavnostním církevním obřadě byli přijati noví členové. 25. výročí založení hasičského sboru bylo provedeno zvlášť slavnostně. Zprávu o této události přinesly litoměřické noviny dne 19.8. 1913 - přes nepříznivé počasí byla slavnost hojně navštívena. Mezi účastníky slavnosti jsou zaznamenáni svazový velitel Ferdinand Frank, inspektor Šubrt, obecní rada a někteří čestní a přispívající členové. Slavnosti se též zúčastnili spolek vojenských vysloužilců z Velkých Žernosek a Maliče, hasičské sbory Žalhostice, Michalovice a Kamýk. Konala se slavnostní mše, po které sbor položil na místním hřbitově věnec na památku svých zemřelých členů.. Vyznamenání členů, kteří 25. let sloužili ve sboru bylo provedeno před místní školou. K vyznamenaným měl svazový velitel Frank krátkou ale výstižnou řeč. Po té následovala přehlídka nově vyznamenaných členů před přítomnou honorací. V zámeckém parku pak následovala veselice, kde vyhrávala kapela kapelníka Hocheho.Odpolední část slavnosti byla i přes deštivé počasí hojně navštívena, takže sbor mohl zaznamenat finanční přebytek a se spokojeností se k této slavnosti vracel.
     Sbor, který patřil k 36. hasičskému svazu, vysílal své členy na okresní, zemské a velitelské zasedání. Ve Velkých Žernosekách byl roku 1893 uspořádán hasičský den. Místní pan hrabě propůjčil zámecký park k místu konání. Na tuto slavnost se dostavilo 20 hasičských sborů. Nutno vyzdvihnouti, že pro zdar této slavnosti pomáhalo četné obyvatelstvo obce, dále přispívající a čestní členové a obecní rada. Podobný slavnostní den byl zaznamenán 11.12. 1893, kdy obec navštívil následník trůnu František Ferdinand. Na jeho počest sbor rovněž vyrukoval. Následník trůnu sboru vyslovil uznání.
     Vedení sboru také dbalo na to, aby členové byli školeni. Školení se skládalo ze cvičení, přednášek ze svazových knih, zimního školení , školení trubačů, na kterých se procvičovaly veškeré signály pro stříkání a lezení. Prováděly se rovněž sanitární přednášky s praktickými ukázkami poskytování první pomoci při úrazech. Sbor rovněž odebíral hasičské noviny ze kterých čerpal a po té seznamoval své členy na výborových a členských schůzích s aktuálními hasičskými věcmi.
     Roku 1904 byla obstarána druhá stříkačka model-Schenwald- od firmy Seiche Teplice za 820 Kč., kterou si sbor zaplatil z vlastních prostředků a subvencí od okresních úřadů, zemské zprávy a od obce.
     Počet členů sboru se značně pohyboval. První větší odchod členů ze sboru byl způsoben odchodem 4 členů k vojenské službě s následkem vyniklé balkánské krize. Těmto členům věnoval sbor 20 Kč. Největší krize sboru byla v letech 1914 - 18, kdy 14 členů narukovalo do 1.světové války, mezi nimi byl i velitel. Vedením sboru byl pověřen zástupce.
     Po skončení války a návratu členů začal sbor opět vzkvétat a začala se nová činnost, takže v roce 1927 měl sbor 66 členů. Dne 17.6. 1928 uspořádal slavnost 40. výročí založení. Členové hasičského sboru,ženský spolek, spolek vysloužilců, kde se konala polní mše. Na počest padlých členů byl položen věnec s černou stuhou a pronesena řeč. Pak následoval slavnostní projev velitele svazu Franka, ve které vyzdvihl činnost hasičského sboru. Poté byli vyznamenáni nejstarší členové za 25. a 40. letou činnost a členství. Dopolední část slavnosti byla ukončena slavnostním pochodem členů sboru před vyznamenanými. Odpoledne přivítal sbor muzikou ostatní bratrské sbory u Malých Žernosek, Maliče,Michalovic, Mlékojed,Píšťan, Sebuzína, Libochovan, Skalice, Žalhostic a Kamýku. Bohatě zdobeným průvodem se pochodovalo z návsi na louku u Labe, kde se konala veselice. K dispozici byly stany s kávou, koláči, cukrovinkami, pivem, vínem a dalším občerstvením. Dále zde byly střelnice, loterie a vyhrávala kapela k poslechu i k tanci. Bylo zde postaráno i o zábavu pro nejmenší. Po finanční stránce se tato slavnost velice vydařila a hasičský sbor na ni dlouho vzpomínal. Dne 12.8. 1928 uspořádal hasičský sbor slavnost dožínek s průvodem obcí a taneční veselicí.
     Na další období až do roku 1945 nemáme žádných písemných dokumentů. Můžeme se pouze domnívat, že hasičský sbor existoval a vyvíjel činnost odpovídající době, kterou procházel.
     Skončila 2.světová válka. Národ se pomalu vracel do mírových kolejí. Budoval zničenou zemi, města a obce. 1.8.1945 se konala ustavující schůze sboru dobrovolných hasičů. Zúčastnilo se 37 členů, ze kterých byl složen 14 ti členný výbor. Ještě téhož měsíce byla vyzkoušena stříkačka a byl sepsán veškerý inventář, který byl k dispozici. U zemské hasičské jednoty Čechy v Praze byla podána přihláška o registraci hasičského sboru. Koncem roku byli přijati další 4 členové . V prosinci byl zvolen nový výbor. V následujícím roce se činnost pomalu rozvíjela. Byl pořádán hasičský ples, začíná se rozvíjet i samaritánská činnost u sboru. V březnu 1946 se na členské schůzi konala přísaha členů do rukou obvodního velitele, který je seznámil s jejich povinnostmi. Na dalších schůzích byly podány požadavky na obstarání pracovních obleků sboru pro sbor a samaritu. Byla kritizována špatná účast členů na cvičeních sboru.Členové byli rozděleni na činné a přispívající. Pořádá se velikonoční zábava.Dochází k častým změnám v jednotlivých funkcích. Do sboru bylo přijato i několik žen. Sbor zasahuje u několika požárů v okolí. V únoru 1947 se koná valná hromada, kde se podává zpráva o činnosti a rozpočtu sboru. Zástupce MNV přednesl stanovisko k hasičskému sboru. Je přítomen i okresní vzdělavatel, který apeluje, aby byl založen divadelní kroužek. Tento v brzké době zahajuje svou činnost. Zástupce MNV je žádán, aby hasičskému sboru byl přidělen dům čp. 128 na hasičskou zbrojnici, neboť dosavadní nevyhovuje. Formuje se dorostenecké družstvo. Na valné hromadě v listopadu 1947, které se účastní okrasní velitel, vzdělavatel a výcvikový, dochází k hodnocení činnosti sboru. Byla dosti činorodá - účast na školení, cvičení, různé hlídky, hlášení požárů. Okrasní funkcionáři seznamují sbor s novými předpisy o zavádění knih zápisů, pokladní a materiálové. Dochází ke změně složení výboru. V roce 1948 se pořádá hasičský ples, doplňuje se výstroj, odebírá se časopis, pracuje dramatický kroužek. Byl proveden nábor členstva- sbor má 28 členů činných a 49 připívajících. Byla podána žádost o zakoupení motorové stříkačky s příslušenstvím v ceně 150 000,- Kč na MNV. Sbor z různých činností shromažďuje peníze na zakoupení motorové stříkačky. Dochází k výměně některých členů výboru. Byl založen účet sboru u místní kampeličky, neboť vznikaly různé nesrovnalosti s penězi sboru. Byla zhotovena vývěsní skříňka pro informování občanů obce. Členové sboru prováděli různé hlídky při divadelních představeních, na zábavách , v kině a jinde.Dramatický kroužek byl dost čilý a měl pro sbor hojný finanční přínos. Projednává se možnost pojištění členů a inventáře u Hasičské pojišťovny. Dramatický kroužek občas spolupracuje se SČM a sportovním klubem. S MNV se jedná o přidělení nějakého domu pro účel hasičské zbrojnice. Během roku byla bohatá schůzovní činnost, kde se projednávaly různé věci, hlavně kulturní- divadlo,kino, taneční zábavy.
     Na výroční schůzi v lednu 1949 dochází k hodnocení činnosti sboru okresním velitelem. Hodnocení je dobré díky práci některých funkcionářů. MNV má pro hasiče částku 84 000,- Kč. Okresní velitel vyzdvihuje význam samarity a apeluje na členy, aby dbali toho by hasičský sbor byl stále na výši. Objasňuje všem členům jejich práva a povinnosti. Došlo ke změně některých funkcionářů a členů sboru. Sbor opětovně požádal MNV o přidělení bývalé kovárny pro účely hasičské zbrojnice. Pořádá se hasičský ples a Třešňový vínek. Na schůzi 20.5. 1949 se oznamuje, že byla zakoupena motorová stříkačka od obce Slukov na Moravě v ceně 80 000,- Kč. Tato stříkačka sloužila u sboru až do roku 1967.
     Na valné hromadě 20. února 1950 byl přítomen zástupce okresní hasičské jednoty , který hodnotil činnost a apeloval na členy sboru, aby získávali pro ušlechtilou myšlenku hasičskou veškeré obyvatelstvo, stojící mimo okruh hasičstva. Současně upozornil na pětiletý plán . Došlo ke změnám mimo okruh hasičstva. Současně upozornil na pětiletý plán . Došlo ke změnám členů výboru i ve sboru. Byl zvolen výbor na 3 leté období.
     V roce 1950 došlo k zásadní změně v organizaci hasičského sboru a to vydáním zákona č. 62/1950 Sb. Hasičský sbor se stal výkonným orgánem MNV v jehož čele byl velitel jmenován dekretem. Velitel zodpovídal radě MNV za organizaci, školení a výcvik sboru. Organizace se stala složkou Národní fronty, nesoucí název- Místní jednota československého hasičstva. Bylo zrušeno členství čestné a přispívající. Nejschopnější členové byli vybráni do zásahového družstva. Dopravní prostředky, stříkačky, výstroj a výzbroj přešly do správy MNV, který také finančně a hmotně zabezpečoval činnost hasičského sboru. Stávající cvičební řád V-3-S byl nahrazen novým označením P-B-12.
     Z období let 1951-1954 nemáme žádné písemné materiály a proto toto období přejdeme s konstatováním, že činnost Místní jednoty čsl. Hasičů nějaká byla, ale nebyla podchycena. Známe však skutečnost ,že sboru byl přidělen dopravní automobil zn.- Opel- trofejní vojenská sanita. Docházelo ke změnám funkcionářů a členů sboru.
     Dosavadní zákon o požární ochraně č.62/1950 Sb. nevystihoval ještě potřeby požární ochrany a proto byl nahrazen dalším zákonem č.35/1953 a vládním nařízením č.95/1953 s platností od 1.1.1954. Na základě tohoto zákona se mění stávající- Místní jednota čsl.hasičstva- na Místní jednotu svazu požární ochrany- a místo oslovení hasič se používá oslovení požárník. Od 1.1.1953 vycházejí nové časopisy- Požární technik a - Požární ochrana.
     V roce 1955 bylo sestaveno nové dorostenecké družstvo, které po zaškolení a zacvičení započalo poměrně dobrou éru činnosti. Členové tehdejšího dorosteneckého družstva sedí dnes mezi námi a určitě si vše dobře pamatují. Družstvo se v následujících letech zúčastňovalo okrskových, okresních i krajských soutěží, kde dosahovalo velmi dobrých výsledků. Činnost požárního sboru byla vcelku dobrá. Přes MNV se začala prosazovat myšlenka o stavbě nové požární zbrojnice, neboť stávající značně chátrala. Z mála materiálu z této doby je patrný útlum sboru, kromě dorosteneckého družstva. V roce 1957 byl ustanoven okrsek Velké Žernoseky, do kterého patřily obce Michalovice, Malič a Kamýk. Opětovně se žádá u okresních orgánů stavba požární zbrojnice. Dochází k volbě nového výboru. V roce 1958 se družstvo dorostu připravuje do krajské soutěže po předchozích úspěších v okrskové a okrasní soutěži. V tomto roce dosloužila stávající zbrojnice -zřítila se střecha. Technika a inventář byl přemístěn do stodoly, kterou dal MNV k dispozici. Opětovně se urguje stavba nové zbrojnice. Byla provedena výměna některých členů výboru. Sbor plní své běžné úkoly. V dubnu 1958 byl schválen nový zákon o požární ochraně č.18/1958 Sb.Nový zákon a prováděcí vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 stanovily větší pravomoc a odpovědnost národních výborů za požární ochranu na všech stupních řízeních.
     Družstvo dorostu v roce 1959 stále dobře pracovalo a na krajské soutěži se dobře umístilo. Za odměnu pak družstvo jelo na zájezd. Činnost sboru byla v roce 1959 vcelku dobrá. Stále se projednává otázka stavby požární zbrojnice. Družstvo dorostu se aktivně zapojuje i do ostatních činností např. sběr železa apod. O této činnosti mládeže se píše v okresních novinách. Na další období máme opět málo písemných dokumentů. Po delších urgencích u nejrůznějších orgánů až přes dopisy do Rudého práva dochází v letech 1960-1962 k adaptaci stodoly, kde byla umístěna stříkačka, automobil a ostatní inventář na požární zbrojnici tak, tak, jak ji známe z dnešní doby, a to díky neúnavné práci funkcionářů z té doby. I přes málo dokumentů byla činnost sboru dobrá, o čemž svědčí řada z různých soutěží a činností z let 1961, 1964, 1965, 1966. Dřívější družstvo dorostu dorostlo do mužského věku a pokračovalo ve své dobré činnosti. Důkazem toho je řada udělených uznání a diplomů. Události a činnost požárního sboru v obci za poslední období je už všem dostatečně známa, neboť jsme se na ni aktivně podíleli. Proto se omezím jen na nejdůležitější události. V roce 1962 dosloužil automobil zn, Opel a sboru byl přidělen nákladní automobil Tatra T-805. V roce 1067 byla sboru přidělena nová přenosná stříkačka PPS-12 a stávající stříkačka byla převedena do jiného požárního sboru. V roce 1964 byl nákladní automobil T-805 převeden do požárního sboru Libochovany. Našemu sboru byl přidělen požární automobil Praga RN-AS 16.
     V roce 1973 dochází opět ke změně názvu organizace na základě nových stanov,schválených Federálním ministerstvem vnitra ze dne 9.11.1973. Nový název zní takto: Základní organizace svazu požární ochrany ČSSR velké Žernoseky.
     V roce 1983 byl pro špatný technický stav, způsobený nedostatkem náhradních dílů, vyřazen požární automobil Praga RN a byl převeden do Vetránu klubu Svazarmu Velemín. Náš hasičský sbor pak získal převedením od MNV Ploskovice nákladní automobil Praga V3S, který slouží do dnešních dnů.
     Dalo by se ještě mnoho říci o lidech, kteří pracovali dobrovolně na úseku požární ochrany. Naší snahou bylo stručně přiblížit činnost hasičského sboru za 115 let a tím vzpomenout na vykonané dílo.
     Závěrem bych Vás chtěl požádat, abychom povstáním uctili památku Těch, kteří na tomto díle dobrovolně pracovali a tohoto slavnostního okamžiku se nedočkali.

Děkuji Vám