Obec Třeština
Oficiální web obce

TŘEŠTINA V LETECH 1931-1945

2/ TŘEŠTINA ZA NĚMECKÉ OKUPACE /9.10.1938-8.5.1945/

Dne 12.3.1938 obsazením Rakouska německou armádou došlo k násilnému připojení této země k nacistickému Německu /Anšlus/ a tím k vytvoření Velkoněmecké říše. Bylo stále zřejmější, že příští obětí rozpínavosti Německa bude Československá republika. Za několik měsíců se toto stalo skutečností.

Dle Mnichovské dohody, podepsané dne 29.9.1938 na konferenci v Mnichově představiteli čtyř evropských mocností, Německa /A.Hitler/, Itálie /B.Mussolini/, V.Británie /N.Chamberlain/ a Francie /E.Daladier/, byli prezident Dr.E.Beneš a vláda Československé republiky v důsledku hrubého nátlaku přinuceni odstoupit fašistickému Německu rozsáhlá převážně pohraniční území, obývaná německou menšinou. Kromě toho mezinárodní komise, složená z velvyslanců čtyř mocností, které podepsaly Mnichovskou dohodu, měla stanovit hranice tzv. 5.okupačního pásma, tj. pásma s převahou /více než 50%/ německého obyvatelstva, připavit plebiscit v dalších částech ČSR s německým obyvatelstvem a rovněž stanovit definitivní hranice mezi okleštěnou ČSR a Německem.

Na severní Moravě potupný mnichovský diktát původně předpokládal odstoupení Německu pohraničních oblastí převážně osídlených Němci. Bohužel nezůstalo pouze u toho. Díky další ústupnosti V.Británie a Francie Hitler si vynutil v mezinárodní komisi dalekosáhlé překročení Mnichovské dohody, a sice obsazení třeba i území s převahou českého obyvatelstva nebo území, která přerušila hlavní železniční spojení mezi důležitými oblastmi republiky, Čech a Moravy /např.z Čech přes Č.Třebovou a Zábřeh na Moravu do Olomouce a Ostravy/. V důsledku toho bylo do 5.pásma zahrnuto do Velkoněmecké říše až po Moravičany a Loštice téměř celé Zábřežsko s 50 tisíci Čechů, které tvořilo jednolitý český klín mezi územím Jeseníků, osídleným téměř zcela Němci a velkým ostrovem Němců na Svitavsku a Třebovsku. Tak se rovněž Třeština /jakož i Stavenice, Police, Bohuslavice a četné další české vesnice/ stala součástí Sudet v rámci tzv. “vyrovnání hranic”. Okupace trvala celkem 6 roků a 7 měsíců.

Toto hrubě zasáhlo a mělo neblahé důsledky pro život české obce Třeštiny, pouze s několika občany německého původu. Po vojenském obsazení odtržených pohraničních oblastí Československa německou armádou byly české obce rychle začleňovány do hitlerovského Německé i správně. V deštivou neděli 9.října 1938 odpoledne došlo k obsazení Třeštiny Wehrmachtem. Vojáci s říšskými orlicemi a hákovými kříži na uniformách a přilbách byli ubytováni ve škole. Vojenské nákladní automobily byly zaparkovány na dolní straně obce pod lipami vedle silnice. Někteří němečtí vojáci se snažili navázat kontakt s dětmi tím, že jim nabízeli čokoládu ze svého přídělu a tak ukázat přátelský vztah k obyvatelstvu.

Vzpomínám si, že den před příjezdem Wehrmachtu do Třeštiny jel přes obec malý jízdní oddíl čsl.armády ustupující z opouštěného pohraničí, aby před příchodem německé armády dostihl území okleštěné ČSR jižně od Mohelnice. Na můstku přes Hlavník u bývalého sokolského hřiště na západním okraji vesnice se vojáci vyptávali obyvatel na cestu. Již po vstupu německé armády šel přes vesnici opozdivší se demobilizovaný čsl.voják, jemuž němečtí vojáci darovali konzervy s jídlem.

Nacistické bezpečnostní orgány po obsazení odtržených oblastí Československa okamžitě přistoupily k potlačování jakýchkoliv akcí odporu českého obyvatelstva. Zábřežsko spadalo pod služebnu Gestapa v Šumperku, podřízenou úřadovně Gestapa v Opavě. Výnosem H.Himmlera ze 16.10.1938 byla zřízena řídící úřadovna Gestapa v Liberci a 2 úřadovny Gestapa v K.Varech a Opavě. Všechny podléhaly pražskému veliteli bezpečnostní policie a SD SS – Standartenfuhrerovi dr.E.Weinmannovi.

V souvislosti s vypuknutím 2.světové války /napadení Polska Německem 1.9.1939/ měly být dle Himmlerova oběžníku ze 3.9.1939 ihned zajištěny osoby, pochybující o vítězství nebo oprávněnosti války vedené Německem a snažící se ovlivnit veřejnost říši nepřátelským způsobem. Zákonem ze 16.9.1939 došlo k rozšíření trestu smrti za mnohem více činů, pokládaných v nacistickém Německu za trestné /zhotovování a rozšiřování letáků, nelegální přechovávání zbraní a ilegálně žijících osob a jiné činy podrývající nacistický režim/.

Po přepadení Sovětského svazu 22.6.1941 reagovali nacisté zostřeným terorem na masovou vlnu odporu a aktivního protifašistického vystupování českého obyvatelstva. Podle Heydrychova tajného výnosu všechny osoby, které byly pro nedostatek důkazů osvobozeny anebo měly odpykaný trest, musely být předány Gestapu. Toto opatření se rovněž týkalo třeštinského rodáka Aleše Šišmy z č.30, zatčeného pro ilegální činnost olomouckým Gestapem 4.6.1940 a odsouzeného 10.12.1941 soudem ve Vratislavi pro “velezradu Velkoněmecké říše” do vězení na 2 roky a 3 měsíce. Po odpykání trestu ve věznici ve Wohlau nebyl propuštěn, avšak byl převezen znovu na německé Gestapo a uvězněn v Kounicových kolejích v Brně. Tam byl 3.11.1942 umučen k smrti.

V souvislosti s nepříznivým vývojem války pro Německo a sílícím hnutím odporu nacisté stupňovali represivní opatření proti českému obyvatelstvu. Nejhorší období teroru nastalo po vypuknutí Slovenského národního povstání. V souladu se zavedením “zvláštního zacházení” mohli být sabotéři, partyzáni, parašutisté vysílaní z V.Británie a SSSR, uprchlí sovětští zajatci, jakož i osoby přechovávající uprchlé sovětské zajatce aj., popravováni bez soudu, v některých případech formou veřejných poprav. Gestapo rovněž tvrdě postihovalo ty osoby, které odpíraly nástupu na nucené práce do říše a útěk českých dělníků odtud. Tato represivní opatření hrozila těm občanům Třeštiny, kteří podporovali a přechovávali sovětské zajatce uprchnuvší z “pochodů smrti” v únoru 1945. Rovněž ty občany obce, kteří uprchli z nucených prací v říši.

Po prozrazení ilegální organizace “Národní sdružení československých vlastenců” byla v červnu 1944 zatčena a uvězněna v nacistických věznicích řada občanů Třeštiny: bratři Bohuslav a Jaromír Vachutkovi z č.52, Jaroslav Jarmara z č.21, Eduard Přidal z Háje, č.44. Později dočasně Karel Plhák z Háje, č.71, Antonín Kupka, č.25 a Josef Vachutka, č.85. Všichni přežili okupaci. Toto sdružení mimo jiné vybíralo prostředky na podporu rodin uvězněných Čechů a zaměřovalo se na provádění ilegální činnosti.

Pro pamětní knihu obce Třeštiny vypracoval JUDr. Miloš Frebort.

V Praze dne 15.března 2008.