Upoutávky z "HLAVNÍ STRÁNKY"
Turistika - Zajímavosti kolem nás
Litoměřické středohoří
- se rozkládá převážně na pravém břehu Labe a je typické rozsáhlými zbytky tzv. předčedičového zarovnaného povrchu. Jeho centrální část má větší členitost v širším okolí Malečova (Kukla 674 m, Matrý 597 m, Modřín 626 m, Vysoký Ostrý 587 m), kde je také protkána sítí hluboce zaříznutých údolí drobných vodních toků. Naopak v okolí Verneřic jsou jen mírně zvlněné terény o nadmořské výšce 500 až 600 m (nejhořejší část povodí Bobřího potoka). - Součástí Litoměřického středohoří je i výrazná vyvýšenina mezi Stružnicí a Stvolínkami - Kozelský hřbet, dosahující výšky téměř 600 m (Kozel 598 m, Králův vrch 536 m). - Na Třebušínsku se setkáme s nápadnými kopci a hřbety, oddělenými denudačním reliéfem na usazených horninách křídového stáří. Krajina se tu svým charakterem blíží Milešovskému středohoří (Sedlo 726 m, Panna 594 m, Kalich 538 m, Soudný kámen 546 m, Litýš 486 m). - Rozsáhlými plochami zarovnaného povrchu v nadmořské výšce 375-450 m se vyznačuje Stebenská plošina mezi řekami Labem a Bílinou, oddělená hlubokým labským údolím od ostatních partií Litoměřického středohoří. Jen do malé relativní výšlry tu vystupují jednotlivé vrcholy (Hlava 511 m, Vaňovský vrch 561 m, Široký kámen 400 m, Větruš 386 m).
Ústecké středohoří
- zaujímá severozápadní část Českého středohoří na levém břehu Labe, severně od Ústí nad Labem. Největší výšky dosahuje mohutným plochým masívem Javorského vrchu (617 m). Zpestřením je hustá síť hlubokých erozních údolí drobných vodních toků v jeho širším okolí. U Krásného Studence (část města Děčína) vás přivítají výrazné kopce (Lotarův vrch 512 m, Chmelník 508 m, Klobouk 502 m), jejichž relativní výška vynikne ve srovnání s úrovní sousední Děčínské kotliny, zasahující do okolí Vilsnice a Bohyně. Pro toto území je charakteristický výskyt mocných vrstev spraší a časté sesuvy půdy. - Část Ústeckého středohoří v okolí Velkého Chvojna a Chuderova je typická mírně ukloněným reliéfem a zaoblenými hřbety (Chvojenec 509 m, Radešín 550 m, Blansko 540 m, Ostroh 454 m, Čepec 478 m). Území u Habrovic a hřbet Střížovické hory (357 m) jsou již obklopeny nižší Mosteckou pánví.
Kostomlatské středohoří
- představuje nejvyšší část Českého středohoří, od ostatních částí pohoří oddělenou linií Labe-Dubice-Radejčín-Bořislav-Lelov-Kostomlaty pod Milešovkou-Hetov-Červený Újezd-Iťisuty-Želkovice. Typickými útvary jsou tu vypreparované znělcové a trachytové lakolity. Dominují Milešovka (837 m), Milešovský Kloc (674 m), Kletečná (706 m) a Pařez (733 m). - V lovošské části Kostomlatského středohoří upoutají svou relativní výškou Lo~·oš (570 m), Borečský vrch (446 m), Sutomský vrch (505 m), Košťál (481 m) a Jezerka (471 m). V okolí České brány (Porta Bohemica) a Libochovanské kotliny přechází Kostomlatské středohoří částečně i na pravý břeh Labe. Libochovanskou kotlinu ohraničují na severovýchodě Plešivec (509 m), Trabice (435 m) a Deblík (459 m). - Mezi Milešovem a lovošskou částí Kostomlatského středohoří se rozprostírá široká Velemínská kotlina, protékaná Milešovským potokem, který pak na cestě k Labi pokračuje Oparenským údolím. - Zbývající části Kostomlatského středohoří na Třebívlicku vévodí trojvrcholová Solanská hora (638 m). Svahy Blešenského vrchu (520 m) pokrývají rozsáhlé sutě. Nápadné jsou skalní útvary Kuzova (414 m), vystupující nad výsadbami borovice černé, která porůstá svahy kopce. Na svazích směřujících do údolí Granátky jsou na mnoha místech patrné sesuvy půd.
Teplické středohoří
- má mírně zvlněný povrch na reliktech lávových příkrovů v nadmořské výšce 300-350 m. Typické jsou nepříliš výrazné vrchy (Hradiště u Habří 314 m) nad úzkým erozním údolím Bíliny s meandry. Často se vyskytují tvary mrazového zvětrávání hornin. Hojný výskyt spraší.