Upoutávky z "HLAVNÍ STRÁNKY"
Historie obce - První písemná zmínka
Stebno (1352, 400-404 m.n.m.)
Obec, založená při Srbské cestě kolem roku 1000, zmíněná s kostelem v r. 1352. Po r. 1360 zde byl při panském dvoře připomínán církevní patron Zdeněk Syrso z Dubic. Do roku 1405 náležela bratřím Rydkéři a Erhardovi se Sulevic, od r. 1542 bratřím z Miliny v Dolních Trmicích, až do počátku 17. století. Ves vypálila v roce 1757 pruská vojska, opět vyhořela v let. 1801, 1832 a 1833. V r.1850 k ní patřila část Milbohov, v dalších letech Podlešín a Suchá a od r. 1973 Chvalov. Farnost Stebno (fara byla zřízena v r.1850).
Kostel sv. Šimona a Judy - barokní ve středu obce, z roku 1692. Kostelní hřbitov byl v roce 1789 přeložen jižně od vsi. Obdélná stavba má půlkruhově zakončený presbytář a hranolovou představenou věž s cibulovou bání v průčelí, pravoúhlý portál s polosloupy, po straně věže jsou ve štítové stěně niky. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Šimona a Judy, signovaný Johann Heřman 1898. Pískovcová křtitelnice z r.1546 (opravena v r. 1908) má na středové nožce prstenec s bobulemi a kalich zdobený peckami. Kostel byl přestaven v roce 1900. V roce 1993 opravila firma Stavkišš Přestanov střechu a část oken, v roce 1994 opravila firma Arado s.r.o. z Ústí n.L. fasádu, v roce 1995 firma Pavel Šimek z Ústí n.L. opravila zbývající okna a dveře. V r.1997 Predrag Mioševič provedl výmalbu interiéru a akademický malíř Roman Ševčík z Prahy restauroval nástropní malbu v lodi. Bohoslužby se konají v době hlavních církevních svátků. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.
Kaple na Kalvárii - barokní stavba byla zbořena v době I. světové války.
Fara - jednopatrová obdélná barokní budova poblíž kostela.
Krucifix - pod obcí, na rozcestí silnic do Moravan označuje místo, kde byly pohřbeny oběti moru.
Chvalov (1393, 352-362 m.n.m.)
Ves náležela v r.1228 klášteru benediktinek při sv. Jiří v Praze. Kolem roku 1367 získal díl Chvalova a Podlešína Těma z Koldic na Krupce, kterému patřil až do roku 1580, kdy ji spolu s Podlešínem a Dolními Zálezly koupilo Ústí. Druhý díl náležel do r. 1579 vsi Řehlovice, k níž majitel trmického panství Jindřich z Býnova zakoupil v r. 1612 od Úustí zbývající část vsi, které pro velké dluhy muselo prodat. (V roce 1883 patřilo 13 domů s 69 obyvateli k Trmicím). Do r. 1874 měla ves nedostatek vody. O zřízení vodovodu, přivádějící vodu od úpatí Vaňovského vrchu, se postarali farář Václav Kühnel za Stebna a dopravce Anton Müller z Prahy (narozen v Milbohově). Ves jim postavila v r. 1889 na návsi pamětní desku, která byla obnovena v roce 1988. V roce 1961 byla osadou obce Dolní Zálezly, od roku 1973 osadou obce Stebno, od r.1980 do r.1991 částí obce Řehlovice. Od roku 1992 je částí obce Stebno. Farnost Stebno.
Kaple sv. Prokopa - na návsi je čtvercovou stavbou z r. 1834, s rovným závěrem, sedlovou střechou s nadstavenou hranolovou bohatě architektonicky členěnou zvonicí, nárožními pilastry, termálními okny s uchy. Fasády jsou zdobeny pásovou bosáží a nad pravoúhlým vchodem, ke kterému vedou dvoustupňové schody, je v trojúhelníkovém štítě prolomeno kruhové okno. Oltářní kamenná socha sv. Prokopa pochází z konce 18 stol. Generální oprava byla provedena v letech 1995-96 na náklady obce Stebno, opravu střechy, omítky a odvodnění provedli pánové J.Špička, V.Žáček a L.Pakan z Chvalova. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.
Podlešín (1227, 425-430 m.n.m.)
Ves byla jako okrouhlice zmíněna již v r. 973 jako zboží kláštera benediktinek při kostele sv. Jiří v Praze (zal. Boleslavem II. V roce 967). V r. 1367 byla majetkem Těmy z Koldic a na Krupce. Dne 12.9. 1578 ves koupilo město Ústí od císaře Rudolfa II., a r. 1612 prodalo prostřednictvím primátora Ernsta Schössera Jindřichu z Býnova a Děčína, který vlastnil panství Trmice. (U Trmic zůstala do roku 1848). Během třicetileté války byla vypálena. Podlešínský potok pod vsí stéká prudkým spádem hlubokým korytem k Vaňovu, kde tvoří tzv. "Vaňovský vodopád". Na návsi je pomníček padlým v I. světové válce. V r.1961 byla osadou obce Stebno, od roku 1980 částí obce Řehlovice a od 1.1.1992 je částí obce Stebno. Farnost Stebno.
Kaple sv. Jana a Pavla - na návsi je pseudogotická stavba na obdélném půdorysu, s nárožními pilastry a sedlovou střechou. Z hlavní římsy trojúhelníkového štítu se tyčí hranolová věž, která je završena jehlancovou střechou s okosenými hranami a jednoduchým křížem. Na střeše věže jsou umístěna volská oka zakončená věžičkami s makovicemi. Okna jsou umístěna ve 2 patrových řadách a jsou stejně, jako okno nad portálem zakončená lomeným obloukem. Hranolová věž je členěna vodorovnými pásy štuk, které v polovině výšky obíhají okna a tvoří při jejich základně zvýrazněné okenné římsy. Oprava byla provedena v r. 1996.
Milbohov (1523, 417-441 m.n.m.)
Obec slovanského původu z 11 stol., kdy tudy vedla stará zemská solná cesta ze Saska přes Nakléřov, Ústí a Stebno do Prahy. V roce 1564 patřilo devět domů k Horním a jedenáct domů k Dolním Trmicům. V roce 1850 byla osadou obce Stebno, v roce 1980 integrovala k obci Řehlovice jako její část, ale v r. 1992 se stala částí obce Stebno. Farnost Stebno.
Kaple sv. Barbory - při průjezdní komunikaci vsí byla barokní obdélná stavba z 18.století se sedlovou střechou završenou zvoničkou, pod níž byla umístěna plastika sv. Barbory s kalichem v pravé ruce a věží při pravé ruce a věží při pravé noze. Při přestavbě průjezdní komunikace byla zbořena.
Suchá (1397, 345 m.n.m.)
Ves je zmiňována v roce 1397 při prodeji pánům se Sulevic. Od roku 1548 patřila k tvrzi Hliňany. V roce 1610 ji spolu s Habrovany odkoupil Mikuláš Hochhauz z Hochhauzu a stala se součástí trmického panství. Od roku 1850 byla osadou obce habrovany, v r. 1890 byla vedena jako obec. V r. 1961 byla osadou obce Stebno, od r. 1980 byla částí obce Řehlovice, od r. 1992 je částí obce Stebno. Farnost Stebno.
Kaple sv. Floriána - ve středu návsi byla postavena v r. 1872 jako obdélná stavba se sedlovou střechou a půlkruhovým závěrem (na kterém je umístěna obecní poštovní schránka). Nad průčelím se na krakorcích zvedá hranolová zvonička s obloukem zalomenými okny a jehlancovou střechou. Dveře a okenní otvory se zkosenými hranami jsou zavrčené lomeným obloukem. Kaple má kamenný sokl a vede k ní dvoustupňové schodiště.