|
Malebný kraj vladyckého rodu Vlků z Kvítkova. Český vladycký rod, jenž se od konce 13.století uvádí na tvrzi Kvítkově u České Lípy. Vlk ve znaku rodu byl malován na modrém štítě "přirozenou barvou", tj. barvou šedohnědou, jakou mívají vlci srst. Pole štítu je udáváno v některých pramenech zlaté. Tři členové rodu byli trestáni pobělohorskými konfiskacemi, při nichž bylo rodu zabráno mimo jiné i panství Zvířetice s městečkem Bakovem. Někteří členové rodu opustili pro své vyznání vlast. Jeden z nich, Jan, se udídlil ve Slezsku. Jeho syn Maxmilián Arnošt, jenž zemřel roku 1721, byl pravděpodobně posledním potomkem rodu.
Snědovice leží severně od Štětí v údolí potoka Obrtky. V roce 1385 se připomíná v zemských deskách Jan z Čakovic, který měl majetek ve Snědovicích. Roku 1392 platil desátek kostelu ve Chcebuzi Petr ze Snědovic. V období pohusitském jsou majiteli Snědovic rytíři Hrzkové ze Snědovic.
Od druhé poloviny 15. století až do roku 1670 (od roku 1670) byly Snědovice majetkem české feudálnírodiny Vlků z Kvítkova. Vlkům patřil poměrně velký majetek, a to tvrz a ves Čakovice, dvůr v Sukoradech, háj u Chcebuze, části vsi Křešova, Radouně, Velešic, Svařenic, tvrz, mlýn a ves Snědovice a tvrz ve Velešicích. Rovněž některé obce Úštěcka, jako Velký Hubenov, Robeč a další patřily do komplexu pantsví Vlků z Kvítkova. Po roce 1670 se dostaly Snědovice do rukou Belviců z Nostic, potom Claryú, Oppersdorfů, Hartmannů z Klarsteina a počátkem 19. století statkářů Veithů a po r. 1850 statkáře A. Müllera.
Nejvýznamnějšími objekty v obci jsou zámek, statek a roku 1856 vystavěná mariánská kaple. Snědovice a jejich historie je tak nerozlučně spjata právě s rodem vlků - "Vlků z Kvítkova"... |
.gif){kind=small}
