Kráčejme nyní chvíli staletími a podívejme se na památky, které nám připomínají dávnou historii, ubírající se mnohdy v dramatických zvratech tímto nezapomenutelným krajem.

Zámek v Radíči - je jednopatrová barokní budova z konce 17. století s bohatou vnitřní štukovou výzdobou, obklopená parkem. Útočiště zde nalezl - po vyloučení z pražské univerzity - italský učenec, doktor filosofie a kněz-reformátor Bernard Bolzano. Dvě sochy světců (sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého) od významného sochaře Jana Brokoffa z roku 1713 byly přeneseny ze zámeckých výklenků na kamenný most přes Mastník a později umístěny u kaple. (Zámek je dnes nepřístupný).

Kaple Navštívení Panny Marie - Mešní kaple, kterou dal vystavět Karel Leopold Henegk brzy po velikém moru v roce 1680. Původně byla zasvěcena Panně Marii Lorettské, jejíž socha zdobila oltář. V době josefinské byl na oltář dán obraz Navštívení Panny Marie, podle něhož má kaple své jméno. Kaple je provedena v bohatém barokovém slohu. V roce 1757, za veliké povodně, rozlila se voda potoka Mastníku vysoko po obou březích a vnikla i do kaple. Pozoruhodnou událostí bylo, že voda sem zanesla odněkud starobylou sošku Panny Marie, kterou Radíčtí podle její začernalé barvy nazvali "mouřenínskou". Později ji Emanuel Kallberg daroval arcivévodovi Ferdinandu d ´Este na Konopišti. Do Radíče se pak vrátila oklikou. V roce 1999 byla odcizena. U kaple jsou umístěny dvě sochy světců (sv. Víta a Jana Nepomuckého ) z roku 1713 od Jana Brokoffa.

Psané skály
Příkrá skaliska v ohybu potoka Mastníku s vytesanými českými a německými náboženskými nápisy, které pocházejí patrně ze 16. a 17. století. Tato místa zřejmě sloužila konání tajných náboženských obřadů.

Keltské oppidum u Hrazan
Pravěké hradiště z 1. století před naším letopočtem na ostrohu nad Vltavou o rozloze přes 30 ha. Z původního valu se zachovala východní a jihozápadní část. Nálezy se řadí do oblasti kultury stradonické. Prostor je archeologickou rezervací. Další informace naleznete na stránce Turistické cíle

Kozí Hřbet
Zřícenina hrádku ze 14. století na vysoké skále nad Mastníkem. Zachováno zůstalo jen málo.  Hrádek byl sídlem rytířů Břekovců. Je pustý od roku 1541. Další informace naleznete na stránce Turistické cíle.