Poběžovický zámek stojí na mírné vyvýšenině ve středu současného městského areálu. Jádro panského sídla tvoří dvoupatrové budovy seskupené kolem malého čtvercového nádvoří. Zdivo objektu pochází převážně ještě z gotického hradu, vybudovaného ve druhé polovině 15. století Dobrohostem z Ronšperka. V té době byl hrad opevněn hlubokými příkopy a obehnán hradbami předhradí. Renesanční přestavby uskutečněné Švamberky i barokní úpravy sídla, které probíhaly za Matyáše Bohumíra Wunschwitze, se dotkly piředevším slohové úpravy fasád a drobnějších přestaveb. Také poslední majitelé Coudenhovové do středověkého organismu stavby příliš nezasahovali. Z iniciativy podivínského hraběte Jana Evangelisty Coudenhova /+1965/ byla roku 1923 vystavěna spojovací brána mezi zámkem a objektem bývalého předhradí a v roce 1937 dostavěna horní část zámecké věže. Po roce 1945 zámek krátce využívá útvar Pohraniční stráže. Později byl pustnoucí objekt ponechán osudu a od 80tých let určen k demolici. Zásadní obrat k lepšímu nastal teprve v roce 1989, kdy bylo z iniciativy Městského NV započato s jeho nákladnou rekonstrukcí.

Po opravách, které zámku navrátí důstojnou podobu významného šlechtického sídla, bude objekt využíván městem. Svoje prostory zde získá také muzejní expozice Panevropského hnutí, které dál šíří ušlechtilé myšlenky svého zakladatele hraběte Richarda Mikuláše Coudenhova.

Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen kolem roku 1500 Dobrohostem z Ronšperka. Ve druhé polovině 17. století pozměnila stavbu vyhořelého kostela barokní přestavba. Svatyně měla původně v průčelí dvě věže. V roce 1902 byla jižní věž zbourána a celý objekt opraven. Interiér kostela, krytý dřevěným kazetovým stropem, obsahuje zařízení, které pochází ze 17. - 19. století. V presbytáři jsou zachovány mimo náhrobních desek Dobrohosta z Ronšperka /+1506/ a Petra ze Švamberka /+1575/ dva náhrobníky rodiny von Coudenhove. Vedle kostela na náměstí stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Je vzorem pro další tisíce kopií. Na zdejším zámku pana Matiáše z Wunschwitz nechal krajský hejtman zhotovit v r. 1681 první známou plastiku generálního vikáře pražského Jana Nepomuckého. Autorem byl vídeňský sochař Matyas Rauchmüller. Jeho model je ve všech znacích takřka shodný se známou Brokoffovou sochou ulitou z bronzu v roce 1683 v Norimberku Wolfgangem Jeronýmem Heroldem a umístěnou slavnostně 31. 8. 1683 na Karlově mostě v Praze.

Ke zcela zapomenutým a dnes již zničeným pamětihodnostem Poběžovic náležela stará židovská synagoga vystavěná v r. 1806. V její blízkosti stávala starší modlitebna, z níž se do období před II. světovou válkou zachovala rituální lázeň, tzv. mikva. V lázni byl uložen okrouhlý kámen s nápisem, který sděloval, že se zde v zimě roku 1744 310 krát vykoupal zakladatel židovské sekty chasidejců, slavný Jizroel Baal-Šem a potvrdil zázračné účinky tohoto pramene. V minulosti proto spěchaly do Poběžovic zástupy chasidejců, aby navštívily památné místo a odvezly si vodu ze zázračné lázně, která údajně pomáhala ode všech neduhů.

Po válce byla poničená synagoga i lázeň, které stály v těsné blízkosti výrobních objektů družstva Chodovia, odstraněny. Na poměrně výrazné židovské osídlení města upomíná ještě starý židovský hřbitov, založený počátkem 17. století v polích západně od Poběžovic. Většina náhrobků byla ale ze hřbitova kolem r. 1936 odvezena a použita na zpevnění základů poběžovické školy.