Nejstarší kostel v Pelhřimově z počátku 13.století. Dnes koncertní a výstavní síň.

Byla založena roku 1603 a od roku 1815 vybavena altánem. Obnovil ji mimo jiné i děkan F. B. Vaněk. Dnes slouží k příjemnému odpočinku.

Kostel je dominantou historického jádra města. Byl založen koncem 13. nebo začátkem 14. století. Roku 1589 byl zvenku vyzdoben psaníčkovými sgrafity. Uvnitř zaujme hlavní raně barokní oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu F. Bílka.

Nechal ho vystavět Adam z Říčan počátkem 50. let 16. století. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v roce 1776 byl zámek barokně přestavěn a do průčelí byly osazeny sochy Lásky a Spravedlnosti. Dnes zde sídlí Okresní muzeum Pelhřimov.

Bývalou poutní později hřbitovní kapli nechal vystavět v l. 1710 radní Tobiáš Grötzel. Architekty byli italové Jan a Antoním Reverelliové. Je to nejlepší barokní stavba v Pelhřimově.

Byla založena roku 1671 jako napodobenina Božího hrobu v Jeruzalémě.

Zachovaly se až do 16. století. Půdorys je zde podmíněn úzkou hlubokou parcelou. Snad všechny domy na náměstí v Palackého a Růžové ulici byly v 1. polovině 16. století opatřeny podloubím s křížovou klenbou. Většina průčelí domů má dnes barokní a klasicistní štíty.

Kubismus arch. Janáka významě zasáhl do architektury na počátku 20. století. Příkladem zdařilé kubistické přestavby původně barokního domu je tzv. Fárů dům čp.13 na Masarykově náměstí.

Také Drechslerova vila čp.331 z let 1912 - 13 ve Strachovské ulici je typickým příkladem kubismu.

Hranolová pětipatrová věž z 15. století se sedlovou střechou vrcholící věžičkou z 2. poloviny 18. století. V bráně je umístěno Muzeum rekordů a kuriozit.
(Obrázek vlevo)