Bystřany se rozkládají 2 km jihovýchodně od Teplic při Sviním potoku na úpatí hory Doubravky. O nevelké vesničce Horušany, nyní Bystřany, se dočítáme už v roce 1238. První písemná zmínka o Bystřanech pochází ale až z počátku 16-tého století. Rozvoj obce začal až ve 2.polovině l9.století, kdy v důsledku rozmachu průmyslové výroby se Bystřany stávají průmyslovou obcí. V roce 1864 zde založil Karel Grohmann filiálku své cvikovské barvírny na tureckou červeň. V roce 1905 zde byla zřízena přádelna bavlny. V Bystřanech byla ještě cihelna, mlýn a výroba oceli. Zavádění průmyslové výroby do Bystřan a osad spadajících pod Bystřany /Nechvalice, Nové Dvory, Světice, Prosetice a Úpořiny/ vedlo k rychlému vzestupu počtu obyvatel. Před l.světovou válkou existovalo v obci již 9 větších průmyslových podniků. Obcí též prochází trať Teplice-Lovosice, vybudovaná v letech 1897-1900. Nad Obcí Bystřany, na světické planině, se nachází osada Světice, původně patřící panstvím v Rýznburku. V pramenech se poprvé objevuje v roce 1383.
Jednou z kulturních památek obce je "Kaple" - stojí v malém parčíku ve starých Bystřanech, v tzv. Máchových sadech. Pochází z r.1811, upravována byla r.1844 a znovu r.1924. Je to drobná stavba s trojbokým závěrem a šestibokou zvonicí s cibulí, vyrůstající ze střechy. Okna jsou segmentová, vstup polokruhově zaklenut, lemován pilastry, štít trojúhelníkový. Uvnitř je zastropena plackou.
